Téma náhradního plánu jsem pojala ve volbě media – práce s grafikou v počítači – nejpřístupnějším nástrojem v období lockdownu. Reference – fotografie – pro práci jsem nejdříve čerpala z toho, co se mi podařilo pořídit dříve. A tak jsem je postupně kombinovala pomocí různých postupů a technik v grafickém programu, aby připomínaly manipulaci a kombinaci několika fotografií během vyvolávaní.
Během práce nad tímto projektem jsem mohla strávit před počítačem několik hodin denně – je to pro mě způsob meditace, odpočinku, útěku od reality (viz. eskapismus).
Vytvářela jsem neexistující fotografie, světy, přetvářela, deformovala, prolínala je mezi sebou. Z přetvořených fotografií vznikaly simulakry – zdeformované abstraktní obrazy, ze kterých se nedalo přečíst jejích původ ani původní obsah. Simulakrum (plurál: simulakra), z latinského simulare, “napodobovat, jevit se“, je chápáno jako vyprázdněný obraz, pouhá forma bez obsahu, ikona, nápodoba. Mentální mapy jako způsob zhmotnění beztížných myšlenek ve vizuální podobě. Způsob hledání cesty.
Prolínání, vrstvení, syntéza jednotlivých klíčů vytváří celý nový alternativní svět uvnitř lidského rozumu.
Nikoli to není pouze lineární a jednosměrný rozvoj mysli, ale vícevrstevný, několikapatrový a mezioborový.
Jako jeden z posledních podkladů jsem použila screenshoty z online-hry a manipulovala jsem jimi stejným způsobem. Výstup musí být abstraktní, aby každý divák měl možnost v obrazu najít své odpovědí a individuální vnímání světa.
Během semestru se měnily podklady (viz. významy) a měnil se i výstup – abstraktní digitální obrazy. I přesto že práce vznikala ve virtuální podobě, prezentovat bych je chtěla i ve formě hmotné, protože vnímám svou práci jako umělecká díla – obrazy, které si zaslouží stejnou pozornost i jako malba materiální.
Anastasia Polischuk je multidisciplinární umělkyně, bakalář v oboru architektura a urbanismus a momentálně studentka na Akademii výtvarných uměni v Praze.