Magna Mutatio je název série děl, která zkoumají transformaci vybraného území v čase, konkrétně proměnu měst, krajiny, vodních toků a ledovcových útvarů. Mapována je proměna území, které by při jeho velikosti a dlouhém časovém úseku pozorování, divák nemohl ze své perspektivy vnímat. Díla tak nabízí makro pohled na danou problematiku.
Generativní digitální grafika a video Magna Mutatio / Natron zkoumá transformaci Natronového jezera v severní Tanzanii v průběhu jednoho roku. Jezero Natron je unikátním přírodním úkazem. Netypicky vysoké pH jezerní vody a teplota až 60°C, způsobené masivním výparem a tudíž nadměrnou koncentrací uhličitanu sodného, vytváří specifické podmínky druh sinic, které barví jezero do červena. Tento neobvyklý jev je možné pozorovat i z vesmíru.
Magna Mutatio využívá dataset Evropské kosmické agentury ESA, jejíž program Copernicus se zabývá dálkovým průzkumem Země. ESA umožňuje využívat záznamy z vesmírných družic Sentinel 1–5, které zkoumají povrch Země pomocí radarového a elektromagnetického snímání.
Detailní údaje ze satelitů slouží jako médium pro specificky vytvořený algoritmus, který generuje obraz na základně vložených dat z daného místa. Algoritmus, který Magna Mutatio používá, je jakousi laboratoří pracující podle předem nastavených kritérií. Jednotlivé procesy na sebe vzájemně reagují a vytváří nové situace. Tento generativní proces je hlavním mechanismem v konceptu Magna Mutatio. Skrze novou perspektivu Magna Mutatio komunikuje svým jazykem generativní predikce a algoritmické vizualizace reality, která se neustále proměňuje stejně jako svět okolo nás.
Kryštof Brůha je intermediální umělec tvořící v Praze. Ve svých dílech zkoumá osobitě zvolená prostředí a prostory, od environmentálních až po technologické a virtuální. Zaměřuje se na vlivy působící na tato místa a na jejich celkovou transformaci v čase. Takovéto mapování prostoru a času skrze umělecké artefakty nabízí divákovi nový pohled na realitu. Brůha ve své práci často využívá vědecké metody, které se odráží v estetice jeho děl. Během evoluce jednotlivých instalací využívá specificky navržené algoritmy, generativní design a strojové učení, při realizaci pak postupy reverzního inženýrství, Rapid Prototypingu a CNC strojů. Na konci procesu stojí originální umělecká díla, ve kterých můžeme pozorovat vliv technologických a přírodních fenoménů.
Vystavuje již od studií na pražské AVU, během kterých absolvoval stáže na VŠUP a v Indonesian Institute of the Art. Vedle výstav v pražských galeriích jako je Pragovka Gallery (2021), Studio Prám (2020) nebo Atrium na Žižkově (2020), byla jeho díla k vidění například v Českém Krumlově (v rámci rezidence v Egon Schiele Art Centru v roce 2018) nebo v Artemis Gallery v portugalském Lisabonu (2022). Jeho krátkometrážní experimentální filmy (“Prolog k Signum Supra” a “Resonare De INTER Solaris”) byly uvedeny na MFDF Ji.hlava. Obdržel Cenu Grafika roku 2019 a 2021 v kategorii „počítačová“, respektive „experimentální grafika“.