V centru mé pozornosti je téma „co se děje se světem a člověkem“. Narušení dnešní přírody svědčí o narušení člověka obecně i v jeho vztahu k ní.
Práce by měla reflektovat původní surový materiál, z něhož se krajina zrodila a jeho nekonečnou proměnlivost a odolnost vůči času.
Krajiny jsou modelovány v programu Unity HDRP a zobrazení jejich koloběhu naznačuje nikdy nekončící proces. Jedná se o zobrazení maximálně realistické, pusté, neživé.
Proč jsem zvolil umění a proč právě umění krajinomalby? Proč nehledám krizovost a nebezpečí pro člověka a civilizaci v tématu, které je takříkajíc „po ruce“ — v zobrazení moci techniky? Na jisté opozici techniky a umění/krajinomalby je koncept mé práce založen. Především technika i umění jsou dva způsoby „vztahování se“ člověka ke světu, dva způsoby jeho „osvojování“, „přivlastňování“ světa – poznávání.
Dnešek bych charakterizoval jako dobu, ve které se nám život jeví snadnější, řešení situací přístupnější, zkrátka, jako dobu, ve které se pohybujeme na vlně idealismu. Takový přístup považuji za neudržitelný. Vytváříme různá schémata pomocí programátorů a datových inženýrů, schémata, která postrádají kulturní rozměr a individualismus – představují prázdno.
Ve svých krajinách chci poukázat na tento stav, kde zdánlivě skvělé obsahuje „trhliny“ v sobě samém.
Jiří Beran vystudoval vizuální komunikaci na Univerzitě v Liberci. Nyní je ředitelem ve společnosti Upside down, která se zabývá novými technologiemi, zároveň má zkušenosti s vedením projektů jako Mars virtualization for ESA Space Agency nebo VR project Mafia VR The Restoration, DNA replication visualization App, Google store aj.